ČTK: Nové romány o vyhnání Němců ukazují na nespravedlnost principu kolektivní viny

Praha 16. října (ČTK) - Nové romány Pavla Šuby, Štěpána Javůrka a Alice Horáčkové s tématem vyhnání Němců ze Sudet poukazují na nespravedlnost principu kolektivní viny. Přestože se jedná o beletristické knihy, jejich autoři vycházeli ze studia archivních materiálů a rozhovorů s historiky i pamětníky. Šubův milostný příběh Klíč k Morgenlandu se odehrává ve stejnojmenné osadě v Jeseníkách, Javůrek v knize Sudetský dům popisuje dramatické události poválečných let v Krušných horách a Horáčková román Rozpůlený dům umístila do prostředí Benecka a Vrchlabí.

Obyvateli Morgenlandu z Šubova románu byli sudetští Němci - původně horníci, později zemědělci. V Morgenlandu stálo dvanáct domů a vyhledávaný výletní hostinec. Osada zanikla po druhé světové válce po odsunu německých obyvatel. Zachovala se jediná chalupa. "Původně jsem neměl větší ambici, než vyprávět milostný mikropříběh z maličké neznámé osady v horách. Přitom se přede mnou v podstatě nechtěně, ale zcela logicky, otevřelo česko-německé trauma a vlastně celé minulé století. A co je zajímavé, najednou jsem začal cítit, že jakási nezacelená rána je cítit z jesenické krajiny i jejích obyvatel dodnes. Takže teď už beru tuhle knihu jako pokus o smíření," vysvětlil Šuba, novinář a publicista, editor Českého rozhlasu Radiožurnál.

Javůrek v knize Sudetský dům popisuje události poválečných let v Krušných horách. K napsání dramatického příběhu ho podle jeho slov přivedla náhoda. Měl zrovna rozepsanou úplně jinou knihu, když náhodně vyposlechl jeden skutečný příběh o tom, jak se česká rodina po válce dostala do pohraničí, kde jí byl přidělen dům. V tom domě ale stále žili Němci, čekající na odsun. "Reálný je ten základní příběh. Situací, kdy po válce museli v pohraničí žít Češi a Němci pod jednou střechou, bylo mnoho. Nebylo to nic ojedinělého. Nicméně konkrétní příběh těch dvou rodin v mé knize, které dal osud dohromady, je smyšlený. I když historek jsem na toto téma slyšel dost i ve vlastní rodině. Moje praprarodiče ostatně také přišli z vnitrozemí do Sudet těsně po válce," sdělil Javůrek.

Román Horáčkové Rozpůlený dům s podtitulem Příběh sudetské rodiny zachycuje osudy několika vzájemně propojených českých a německých rodů. Nabízí vypjaté scény i životní paradoxy, kdy se nevinní lidé stávali obětí omylů či zfanatizovaného davu. Knihu doplňují fotografie z archivu autorky, která se inspirovala i rodinnou historií. "Praděda byl německý pytlák, kšeftman s textilem, a vzal si Češku. Po nástupu Konrada Henleina se stal nacistou. On a jeho bratři byli v roce 1945 odsunuti. Můj děda si změnil jméno a mohl tu zůstat," uvedla Horáčková v podcastu Na dotek Petra Viziny.

Vysídlení Němců v letech 1945 až 1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z bývalého Československa po skončení druhé světové války. Měla do značné míry charakter etnické čistky, místy doprovázené násilnými excesy včetně několika masakrů německých civilistů na jaře a v létě 1945. Odhadem bylo podle historiků vystěhováno 1,6 milionu německých obyvatel do americké okupační zóny Německa a 800.000 lidí do sovětské zóny. Určitý počet Němců hlavně z jižní Moravy a jižních Čech se dostal do Rakouska.                                                                                                                   jir ptd

zpět na další články a recenze